Pro návštěvníky
Epidemiologie je samostatný lékařský obor preventivní medicíny, zabývající se studiem výskytu nemocí a poruch zdraví v lidské populaci a studiem faktorů (přírodních, sociálních, ekonomických), které tento výskyt podmiňují nebo ovlivňují.
Výsledky své činnosti realizuje v návrzích na objektivně podložená opatření vedoucí k ochraně a zlepšení zdravotního stavu populace, případně se na jejich realizaci podílí a kontroluje jejich účinnost. Její nezastupitelnost se plně potvrdila při řešení problémů souvisejících s hrozbou bioterorismu.
Cílem oboru je snížení nemocnosti, úmrtnosti a podpora pozitivních faktorů přispívajících k ochraně a upevnění zdraví a k prodloužení kvalitního života jednotlivců i celé populace.
Epidemiologické metody (deskriptivní, analytické, intervenční) tvoří základ metody práce. Umožňují zjistit příčinný vztah mezi nemocemi a poruchami zdraví a vnějšími podmínkami. Završující epidemiologickou metodou je epidemiologická surveillance, kompatibilní s normami EU, přinášející návrhy na opatření, jejich účinnou kontrolu a argumenty pro rozhodovací činnost.
Provozování vlastního informačního systému je nezbytným předpokladem k zajištění povinného hlášení , evidence a analýzy výskytu onemocnění. Tento systém je součástí Národní zdravotnické informační soustavy jako základ místní, regionální a národní surveillance chorob.
Činnost oboru epidemiologie vychází ze společenské potřeby, dále z klinické a epidemiologické závažnosti onemocnění. Její nedílnou součástí je mezioborová, mezirezortní a mezinárodní spolupráce.
Mikrobiologie je samostatný obor, zabývající se vztahem mikroorganismů k člověku, především při jejich možném patologickém působení. Obor je na základě různosti mikroorganismů členěn na speciální části (bakteriologie, virologie, mykologie a parazitologie) a má i složky sledující dispozici či odpověď makroorganismu na působení infikujícího mikroorganismu (serologie, imunologie, genetika).
Lékařská mikrobiologie patří svým hlavním zaměřením ke klinickým oborům, neboť se zabývá vztahem zachycených a identifikovaných mikroorganismů či imunitní odpovědi vůči nim, k probíhajícímu či proběhnuvšímu poškození organismu, v případě nosičského stavu možnými riziky pro hostitele, případně vyplývajícími z přenosu infekčního činitele na jiné jedince.
Ve většině případů mikrobiologické vyšetření řeší diferenciálně diagnostické problémy vyplývající z necharakteristické symptomatologie, která může být vyvolána řadou různých činitelů náležejících často do rozdílných taxonomických skupin. Kromě identifikace etiologického činitele, ověřením jeho citlivosti k antimikrobním léčivům spolurozhoduje mikrobiolog o terapii nemocného, jehož biologický materiál vyšetřoval, a opakovaným vyšetřením ověřuje úspěšnost léčebných postupů, případně nutnost změny terapie. Předmětem lékařské mikrobiologie je rovněž průkaz a studium původců lidských onemocnění v prostředí a v potravinách.
Lékařská mikrobiologie využívá ve své činnosti epidemiologické metodické postupy a vyvozuje příslušné návrhy pro preventivní opatření. Poskytnutí informace o nálezu infekčního agens spadajícího do kategorie povinně hlášených infekcí umožňuje státem vyčleněnému aparátu učinit opatření v širším měřítku.
Tento postup se vztahuje také na situace související s veřejným ohrožením při zneužití biologických prostředků (bioterorismus). Epidemiologické přístupy využívá lékařská mikrobiologie pro surveillance a kontrolu rezistence k antibiotikům a poskytuje také nepostradatelné podklady pro surveillance a kontrolu nozokomiálních infekcí.
